Červenec 2014

Soutěž o nejlepší povídku+diplom

29. července 2014 v 17:47 | Wilhelminawill |  deníček
Write
Jak psala Maya, tak už asi před půl rokem uspořádala soutěž o nejlepší povídku.
A teď ta nejdůležitější věc, která je na vás, musí se hlasovat, která se vám líbí víc.
Nakonec jsem se zúčastnila jen já a MarkyKovr.
A já vás neprosím o hlas pro mě, ale abyste se podívali, přečetli jste si obě povídky a hlásli, která se vám líbí víc.
Klidně této soutěži udělejte reklamu na blogu, ať hlasuje víc lidí ;)


A ještě diplom od Mayi:

časopis 7/14

29. července 2014 v 17:02 | Wilhelminawill
Tak už ho konečně mám! :D
Nejlepší, jak prodavačka nemohla najít cenu: "Tak a kolik za něj chceme?" :D :D :D
Zatím jsem si přečetla jen komix a přílohu si nechám na později. A komix, tak ten mě vážně nadchl, nějak jsem podlehla tomu kouzlu :)
Jinak je u vás taky tak, že ráno celkem hezky a odpoledne prší?

Kupovali by ste...?

28. července 2014 v 9:52 | Wilhelminawill |  Ankety
Dneska se mi nezdálo nic hrozného, když teda nepočítám tohle.
Šla jsem si koupit nový časopis a stál 89 Kč! V tom snu jsem na to koukala strašně dlouho, naštěstí mě pak probudil budík :D

A mě by teď zajímala tahle otázka: Kupovali by ste si stále časopis W. i kdyby stál 89 Kč?

Já už bych nejspíš začala váhat a možná bych ho už i přestala kupovat, taková cena už by byla přehnaná.
Tak jen doufám, že pomocí snů nepředvídám budoucnost a že se časopis postupem času na tuhle cenu nevyšplhá :)
We are W.i.t.c.h.

Winter W.i.t.c.h.

26. července 2014 v 11:43 | Wilhelminawill |  kresby, výtvory,...
Asi před týdnem mi mamka koupila nové pastelky (moje oblíbené od Maped :D) a dostala jsem chuť něco namalovat.
Tak jsem sáhla do šuplíku a vytáhla jeden časopis podle kterého jsem kreslila :)
No a tento obrázek jsem kreslila celý týden! Kdybych chtěla, tak to mám za pár hodin, ale vždycky mě něco přerušilo od práce...
A musím říct, že tentokrát jsem to vymalováním ani moc nepokazila :D
Tady je předloha:
http://www.egmont.cz/pictures/casopisy/original/w_i_t_c_h_2013_12.jpg

Ohledně srazu...

21. července 2014 v 11:40 | Wilhelminawill |  deníček
Jak asi víte plánovalo se, že by se 26. udělal sraz v Brně, na který by přijely i blogerky, které pořádaly ty dřívější srazy.
Jenže, když jsem se mamky ptala, tak řekla, že tomu moc nedůvěřuje, samotnou by mě tam nepustila a kdoví co ještě. Navíc na ten den už taky moje kamarádka plánuje, že pojedeme na pouť do vedlejší vesnice, takže taky problém.
No tak bohužel nepojedu :(
Je mi to líto, protože jsem se mohla setkat naživo s holkama, které mají taky rády W.i.t.c.h.
Možná příští rok, jestli se bude konat další sraz...

Vám co jedete přeji, aby ste si to tam pořádně užili :)

Jinak omlouvám se za neaktivitu na blogu, ale mám totálně zavařený mozek z toho vedra, včera jsem málem omdlela, jak mě bolela hlava :D Teď mám vedle sebe větrák, tak snad už něco napíšu ;)

Spojená srdce: 3. kapitola-Krásný kouzelný den

15. července 2014 v 8:49 | Wilhelminawill |  Spojená srdce
3. kapitola
Krásný kouzelný den

14.7. 2014- úplně blbnu!

14. července 2014 v 18:02 | Wilhelminawill |  deníček
Mhpfhm!!!
Ach jo! Dneska jsme měli řezat dřevo, ale ne...
Normálně by mi to nevadilo, ale když se nepořeže dřevo, nebude místo na bazén :(
Půlka půlky prázdnin pryč a bazén nikde. To je děs!
Já chci bazén! Já chci bazén! :D
Jinak dneska jsem po dlouhé době potkala souseda. Dřív jsem do něj byla zabouchnutá, možná i teď jsem, já nevím... Ale když jsem ho viděla, tak se ve mě něco pohlo :O
Zrovna jsem byla na zahradě a hrabala trávu, když přišel a už z dálky nám ukazoval ježka :D Moc toho teda neřekl, jen :"Pozor má blechy a tady měl klíště...Našel jsem ho u nás ve studni...Když nebyl takhle v klubíčku, tak byl dost velkej." No zas tak málo to nebylo.
Bože já už úplně blbnu! Jo ještě se mi asi možná líbí.
No už nebudu oxidovat a jdu dopsat tu kapitolu :)

Design pro Bellu

13. července 2014 v 19:20 | Wilhelminawill |  objednané dessy
(kliknutím na obrázek se zobrazí celý design)

Dneska jsem se konečně pustila do tvého designu. Měl být hotový už dřív, ale celé jsem si to vymazala aniž by se to uložilo a tak se ti moc omlouvám, že jsem ho udělala tak pozdě.
K designu, jsem s ním spokojená na 100%. Kdyby se mi uložil ten předtím, tak by to byla hrůza :D
Doufám že jsi taky spokojená a že se ti líbí :)
stránka: 1040px
menu: 240px
záhlaví: 600px

A tady ještě avatárky:
Nevím jestli si je nechtěla spíš do toho designu, ale vyznělo to, že je chceš takhle...

Oddělovače do menu ti pošlu mailem ;)

Diary from yesterday

13. července 2014 v 17:17 | Wilhelminawill |  deníček
Ahojky,
po nějakém tom dni se zase ozývám. A samozřejmě (jak už je mojí tradicí -_- :D) vám sem napíšu deníček. Muhuahaha!

Mýtina zrcadel

9. července 2014 v 14:23 | Wilhelminawill
Tady je soutěžní povídka do soutěže u Mayi. Dneska už končí termín, takže jsem to stihla jen tak tak. Původně jsem si vybrala téma Kočičí duše, ale s tím jsem sekla a kdybych to nepsala na počítači, tak bych měla koš plný zmačkaných papírů :D
Není to moc dlouhý, ale aspoň vám to nedá tolik práce to přečíst ;)
Takže nakonec Mýtina zrcadel. Nápad ke mě přišel úplně z čista jasna, když jsem si se seznamu témat vybrala, co se mi líbilo a prostě jsem už věděla, jak to napsat...

Jmenuji se Kaitlin a dnes...dnes slavím své šestnácté narozeniny. Jakmile někdo dosáhne tohoto věku, tak se jeho život změní, čeká jej cesta na Mýtinu zrcadel. A tam...
"Tam si vybereš část svého osudu," promlouvá ke mně moje matka. Stojím před naším domem a loučím se s rodinou. Narozeniny jsem slavila ráno a teď jsem na "cestě k mému osudu."
Ještě z dálky slyším otce volat :"Vyber si dobře!" Otočím se a zamávám celé mé rodině-matce, otcovi a sestře.
Slunce je už z poloviny zapadlé, když dojdu k okraji lesa, kde se kamenná cesta mění na lesní pěšinu. Zhluboka se nadechnu a vykročím pravou nohou. V lese je už skoro tma a nevidím dál než na dva metry před sebou. Pod botami mi praskají suché větvičky.
Zdá se mi, že už tady chodím věčnost, a že jsem se ztratila. Ani se nedivím. Řekli mi, do jakého lesa jít, že si tam vyberu část mého osudu, ale jak se dostat na Mýtinu zrcadel, na to asi zapoměli!
"No skvělý! To mám třeba zavolat: Hej, Mýtino zrcadel, ukaž se!?" Zeptám se nahlas.
Za mnou se ozve nějaký zvuk, rychle se otočím a mžourám do tmy, ale nic nevidím. Otočím se zase zpátky a vykulím oči.
Přede mnou je mýtina ozářená louči. Vykročím směrem k ní a uprostřed se ze země vynoří sloupek z mramoru. Když k němu dojdu, všimnu si, že je na něm položen kus pergamenu. Vezmu ho a rozložím.

Zde svůj osud vybereš,
však pozor dej!
Není všechno zlato,
co se třpytí.
I malý detail
ti může ke štěstí posloužiti.
Až vybereš,
skla zrcadla se dotkni
a až se ráno probereš,
svůj nový život žíti začni.

"Jen by mě zajímalo, kdo tuhle báseň složil," zašeptám si pro sebe a dojdu k nejbližšímu zrcadlu, které tu ještě před chvílí nebylo, ale už mě to nepřekvapuje.
Podívám se na svůj odraz. Jsem oblečená v bohatě zdobené róbě. Za mnou je nádherný dům. Vše je krásné až na můj výraz v obličeji. Sice se usmívám, ale v očích vidím smutek. Bohatství mi asi moc štěstí nepřinese.
Pokračuji dál, ale vždy najdu něco, co mě pošle dál. Jednou jsem krásná, ale moc pyšná, jindy zase slavná, ale i tak mám nepřátele. Vždy si vzpomenu na někoho, koho mi odraz připomíná. Když se potom zastvím u jednoho z posledních zrcadel, vidím mnoho chyb, ale nějak mi příjde, že v tom vidím samu sebe. Nejsem ani bohatá ani chudá, ani krásná ale ani ošklivá. Prostě něco mezi tím. Ale jsem šťastná.
Není všechno zlato, co se třpytí, vzpomenu si. Už nemám důvod pokračovat k dalším zrcadlům, svůj osud už jsem našla. Takový chci mít.
Dotknu se zrcadla a lehnu si do mechu pod ním. Mech je měkký a krásně se na něm leží, bzo usnu.
Když se ráno probudím je les plný světla. Na mýtině už nejsou ani zrcadla ani sloupek. Naposledy si to tu prohlédnu a rozejdu se od mýtiny pryč.
Neobracím se, protože vím, že Mýtina zrcadel už tam zase není a já už ji nikdy neuvidím.